Bertramka

Doc. Tomislav Volek, Lidové noviny 4. 12. 2018

Nezkrácená verze:

Reakce Mozartovy obce na článek Blahoslava Hrušky „Mozartova Bertramka? Zavřeno“

K nesnadným stránkám redakčního řemesla patří nutnost mít vždy pro splnění pravidelného příspěvku čtenářsky zajímavé téma. Redaktor LN Blahoslav Hruška je pro 22. listopad neměl a spustil se tedy na téma, o němž z autopsie nevěděl nic a vytvořil tak novinářský malér „Mozartova Bertramka? Zavřeno“, pro jehož titulek zvolil navíc písmo jako pro poplachové oznámení „KRACH NA BURZE“. Ve svém textu naprosto ignoroval zásadu ověřování slyšeného z dalších zdrojů. Internetové stránky Mozartovy obce (www.mozartovaobec.cz) a Bertramky (www.bertramka.eu) pro něj neexistují a v úvahu nevzal ani to, že Bertramka je od doby vzniku tunelu Blanka, kolem jehož smíchovského výjezdu narostlo množství nových staveb a křižujících se silnic, mnohem hůře dostupná, což snížilo její návštěvnost. Dotazem u MO mohl zjistit i to, že několik pracovnic po napadení narkomany (v blízkosti Bertramky se nachází centrum péče o ně) už odmítlo držet na Bertramce služby. V červnu 2011 tam byla jedna z nich dvojicí narkomanů okradena o vlastní i v pokladně Bertramky uložené peníze. (Zjistit pachatele se policii nepodařilo.) Jiné zažily útočné příkazy typu „Dejte mi něco od železa“ a když mu nebylo možno vyhovět, vyrval narkoman aspoň jednu kliku a šel… I proto pořádá Mozartova obec na Bertramce především pořady pro předem písemně dojednané skupiny. Letos např. pro členy a příznivce hudebního souboru Bucinae Westfalicae, kteří v lodžii vily i koncertovali, pro skupinu seniorů z Technické univerzity Chemnitz, pro studenty hannoverského gymnázia Lutherschule, pro skupinu HABSBURG TOUR, pro argentinskou skupinu, kterou do Prahy přivezl Mondial Destination Management atd.

Co říci výroku, že za Muzikáře vila fungovala a za MO nikoliv? Muzikář dostával od Jančíkova úřadu MČ Praha 5 na provoz Bertramky opakovaně milióny (kopie dokladů o tom můžeme předložit), MO nedostala ani haléř. Jestliže v roce 2002 dalo ministerstvo kultury Muzikářovi na „revitalizaci Bertramky“ 500.000,- Kč, o sedm let později ji MO přejímala nejen zcela vyprázdněnou, ale zbavenou i všech osvětlovacích těles. Na naši následující „revitalizaci Bertramky“ pak nepřispěl žádný v Praze sídlící úřad, i všechen dobový nábytek jsme do ní museli znovu zakoupit sami. A letos jsme – s odborným přispěním znalců, organizovaných v Klubu za starou Prahu a podle přísných památkových standardů – mj. opravili v jedné místnosti parkety a především pak venkovní dvouramenné představené schodiště, jemuž ublížily za Muzikáře provedené tvrdé cementové omítky, které utěsnily vlhkost uvnitř zdí (viz znalecký posudek ing. arch. Jana E. Bárty, http://bertramka.eu/cs/opravujeme/znalecky-posudek-ing--arch--jana-barty).

Od obchodního nájemce Bertramky v letech 1992-2009 ing. K. Muzikáře převzal redaktor Hruška bez ověření i tvrzení, že veškerý mobiliář byl z vily před jejím navrácením MO v prosinci 2009 vyvezen proto, že tam byl předtím zapůjčen. Pana redaktora v této souvislosti ani nenapadlo zeptat se nás na údaje inventáře Bertramky z doby před komunistickou konfiskací…! A v Českém muzeu hudby se samozřejmě neinformoval o tom, kdy a za jakých podmínek si z Bertramky přivlastnilo tamější nejcennější exponát: historický kladívkový klavír, spojený s dokumentací, že na něj v Praze hrál Mozart? Pak bez ostychu napsal, že MO v roce 2009 (ve skutečnosti až 2010) „otevřela novou expozici, z velké části tu ale ukazovala jen fotografie a texty na panelech.“ A co jiného může vystavovat, když všechny její exponáty byly z Bertramky Muzikářem, Českým muzeem hudby etc. odvezeny? Za dané situace realizuje v zájmu větší účinnosti expozice a poučení návštěvníků Bertramky něco jiného: zakoupila projektor a promítací plátno, na němž je výklad na téma Mozart a Praha, přednášený v češtině, němčině, angličtině nebo italštině, provázen promítáním relevantních historických dokumentů.

Od prvních řádek Hruškova textu je znát, že ho psal naprosto nepoučený autor a pouze dvě úvodní věty jeho článku odpovídají skutečnosti: že si Placido Domingo loni splnil v Praze sen a „ve Stavovském divadle si 230 let po premiéře oddirigoval ,operu operʽ Dona Giovanniho od Wolfganga Amadea Mozarta“. Už s další větou o Domingově dojetí nad „originální partiturou“ – pod tímto neodborným výrazem míní Hruška dobový pražský opis partitury, tzv. Donebauerovu partituru – je všechno špatně. Někdejší vynikající pěvec a dnešní přední světový obchodník s hudbou Domingo v Praze Dona Giovanniho skutečně jen „oddirigoval“, ale Hruška si nepřečetl ani kritiky jeho výkonu. – Ale na Bertramku se podívat nemohl, „je totiž roky zavřená, a navíc v žalostném stavu“, napsal Hruška. Aby se o Domingově obchodní akci v Praze více dozvěděl, doporučujeme mu poučit se a) o zamítnutí žádosti o grant na tuto Domingovu akci, b) kolik miliónů mu poté štědře poskytl tehdejší ministr kultury Daniel Herman…

Největší absurditou článku red. Hrušky je pak výrok o MO: „Spolek ze svých řad vyloučil například architekta Daniela Špičku, který sehnal peníze na opravu Bertramky od amerického sponzora.“ Nejenže je velice snadné prokázat, že arch. Špička, mající u amerického sponzora už špatnou pověst z minulosti (viz http://bertramka.eu/cs/aktuality/prace-s-bertramkou-a-na-bertramce---rozhovor) a lhající o tom, že tak činí na žádost vedení MO, na opravu Bertramky nesehnal ani korunu, ale jak to, že si red. Hruška nepoložil v souvislosti se svým tvrzením otázku, co s těmi penězi, které údajně od amerického sponzora na opravu Bertramky sehnal, poté Špička udělal?

Douška: všem katedrám novinářství na všech vysokých školách v Česku se doporučuje jako nejprůkaznější příklad „fake news“ v ČR naší doby stať Blahoslava Hrušky „Mozartova Bertramka? Zavřeno“, otištěná v Lidových novinách 22. 11. 2018 na jejich poslední straně…

Jménem Mozartovy obce v ČR doc. dr. Tomislav Volek