La Semiramide riconosciuta - La clemenza di Tito
Jedinečnost pražských korunovačních oper Marie Terezie a Leopolda II.  


Ve státním útvaru zvaném království je korunovace panovníka nejvýznamnější manifestací státní svrchovanosti.  K specifickým stránkám českých dějin patří, že jich státním útvarem bylo sice po staletí mezinárodně uznávané království, ale jejich panovnický trůn byl obsazen dynastií Habsburků, jež za rezidenci svého dvora volila po staletí Vídeň, což vedlo s každou další generací k opakujícím problémům s korunovací. Přibližně polovina českých králů z tohoto rodu se v Praze vůbec korunovat nedala. Protože korunovace jako specifický státní akt okázale ceremoniální povahy je vždy spojena i s rozsáhlými hudebními aktivitami, stala se v evropských dějinách hudby tématika korunovačních oper předmětem rozsáhlého výzkumu. Konfrontace hudebních a mimohudebních reálií dvou  pražských korunovací v 18. století mají zcela mimořádnou výpovědní sílu a ideou předkládaného projektu bylo tyto skutečnosti prezentovat výstavou na půdě významné pražské mozartovské památky, tj. na Bertramce.

Výstava Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky a Mozartovy obce v ČR představuje historické porovnání obdobné politické akce, mající však naprosto rozdílné pramenné základny pro zkoumání jejich hudební a divadelní realizace. Projekt se zaměřil na dvě italskojazyčné korunovační opery, přičemž 1743 se jednalo o pasticcio, tj. operu sestavenou z dříve zkomponovaných árií různých autorů, a 1791 o operu, objednanou na základě smlouvy s českými stavy impresáriem pražské opery Domenicem Guardasonim u W. A. Mozarta. Zatímco pramennou základnu k Semiramide je nutné takřka ve všech aspektech rekonstruovat, aniž by bylo vždy možno dojít dál než k hypotéze, široká pramenná základna k Mozartově opeře nabízí veliké množství hudebního, textového i ikonografického materiálu. Novými nálezy z hlediska hudební filologie se významně modifikuje i výklad této opery.

Protože s korunovací a její přípravou jsou principiálně spjaty vedle administrativních aktivit i četné ceremoniální akce okázalé povahy, doprovázené vždy činnostmi ikonografické povahy, jedná se o vhodnou formu prezentace takového historického materiálu v rámci výstavy.  

Kurátory výstavy jsou Milada Jonášová, Manfred Hermann Schmid a Tomislav Volek.

Grafickou podobu výstavy vytvořil a realizoval arch. Tomáš Roháček.

Výstavu bylo možno realizovat díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti a soukromého daru amerického sponzora.

V předvečer kongresu „Aktuální otázky mozartovského výzkumu IV.“ (12.-13.7.2022), který se uskutečnil ve vile Lanna pod záštitou předsedkyně AV ČR prof. RNDr. Evy Zažímalové, CSc. a na památku mozartovského experta prof. Dr. Manfreda Hermanna Schmida, se konala vernisáž výstavy.

© Copyright Bertramka